Řemeslníci - Jana Heimerová
Jmenuji se Jana Heimerová a bydlím na Moravě nedaleko Ostravy v obci Paskov. Narodila jsem se 28.9.1965. Jelikož jsem narozena ve znamení vah, tak prý mám podle horoskopů nadání pro výtvarné tvoření. Ne, že bych horoskopům moc věřila, ale něco na tom asi bude. Ve škole jsem sice nikdy moc kreslit ani malovat neuměla, ale čím jsem starší, tím se ty „hvězdy“ začínají asi více projevovat. Z výtvarných technik už jsem zkoušela keramiku, malování na sklo, dekorace z květináčů, suché vazby atd. Ale zatím mě nejvíc baví malování klasických medových perníčků a výroba dortů. Poslední dobou přibyly ještě kolorované marcipány.
V říjnu roku 2006 pořádala ZO ČZS v Paskově výstavu ovoce a zeleniny, a protože se od pěstování čehokoliv v poslední době víceméně upouští, chtěli jsme zahrádkářskou výstavu zpestřit vlastními výrobky obyvatel naší obce, abychom poznali, vedle koho vlastně žijeme. A když tak jsem uvažovala, čím bych na výstavu přispěla já, napadlo mě, že bych mohla zkusit upéct a nazdobit perníčky. Jelikož nebylo daleko do vánoc, rozhodla jsem se vyrobit nějaké perníkové betlémy. Samozřejmě jsem je na poprvé dělala podle předloh, které jsem si vyhledala většinou na internetu. Výrobky měly docela úspěch a mě se to tak zalíbilo, že v tom pokračuji dodnes. Jsou to většinou jen příležitostné sezónní práce, ale pořád mě to baví. K mým velkým vzorům patří paní Libuše Mokrá z Přibyslavi, jejíž jemné perníkové zdobení velice obdivuju.
Stejné to bylo s výrobou dortů. Vůbec první dort jsem vyrobila v únoru roku 2006 své dceři k osmnáctým narozeninám. Byla to posmrtná maska faraóna Tutanchámona. Pak jsem udělala sem tam dortík pro rodinu a pro známé a tak mě to začalo bavit, že je to teď můj největší koníček.
Někdy na jaře roku 2008 mne oslovil pan ing. Oldřich Kvapil, který tehdy sháněl někoho, kdo pracuje s marcipánem a byl by ochoten vyzkoušet výrobu kolorovaných marcipánů otisknutých z perníkových forem. Dočetl se totiž, že se takové kolorované marcipánové otisky, kdysi ještě před objevením perníku, dělaly. O vánočních svátcích roku 2008 měla být na Pražském hradě výstava betlémů pořádaná Spolkem českých betlémářů, na které chtěl pan ing. Kvapil marcipánové betlémy nechat vystavit. Slovo dalo slovo a já se pustila do zkoušení. Do té doby jsem z marcipánu dělala akorát figurky na dorty, takže jsem zkoušela a zkoušela, až to bylo to pravé „marcipánové“. K výrobě marcipánových otisků používám tzv. falešnou marcipánovou hmotu vyrobenou ze sušeného mléka a cukru. Tužší hmota se natlačí do perníkové formy a po vyjmutí se otisk nechá na vzduchu vyschnout a pak se koloruje potravinářskými barvami. Nejdříve jsme zkoušeli jednodušší formu, a když se práce vcelku povedla, tak jsem se pustila do velké formy „Klanění tří králů“, která už byla náročnější. S výsledkem jsme byli velice spokojeni a myslím, že na vánoční výstavě měli návštěvníci možnost shlédnout zase něco nového. Kolorované marcipány zaujaly i pana Aleše Vostřeze z Hořic v Podkrkonoší, se kterým jsem se dohodla na výrobě dalších kolorovaných marcipánů pro expozici v Perníkové chaloupce v obci Ráby pod Kunětickou horou. Kolorování marcipánů se mi tak stalo dalším velkým koníčkem. Jen toho času kdyby bylo více. Jsem zaměstnána jako účetní v jedné firmě v Ostravě, takže na tak náročné koníčky bych opravdu potřebovala mnohem více času. Ale zatím mě to baví a to je hlavní. Třeba časem zase objevím něco nového, ještě nevyzkoušeného. Zatím jsem vždycky měla štěstí na moc šikovné a hodné lidi, se kterýma je radost spolupracovat. Velice ráda jsem poznala i pana Šorma, který je „otcem“ Perníkové chaloupky. A už teď se těším na další zajimavé a šikovné lidi, které tak ráda poznávám. Dodává mi to energii do další práce.
S pozdravem Jana Heimerová, Paskov